V roce 2018 bylo na pozemních komunikacích v České republice evidováno 17 872 dopravních nehod, od kterých jejich viníci ujeli. V průměru tak každých 30 minut odjede od nehody její viník. Tyto nehody se na všech nehodách podílely v loňském roce více než 17 %, od přibližně každé 6. nehody tak viník odjel – historicky se jedná o nejvyšší podíl od vzniku samostatné České republiky.
Ačkoli drtivá většina nehod, kdy viník z místa ujel, byla jen s hmotnou škodou, bylo při těchto nehodách v uplynulém roce usmrceno 10 osob (meziročně o 3 více), těžce zraněno 45 osob (meziročně o 2 více) a lehce zraněno dalších 614 osob (meziročně o 36 méně). V průměru tak každý týden odjel viník od nehody s fatálními následky na životech a zdraví! V roce 2018 bylo v noci usmrceno 58 chodců, v šesti případech viník od nehody ujel! K dalším obětem patřili 2 nepřipoutaní řidiči motorových vozidel, 1 cyklista bez přilby a 1 motocyklista.

Proč viníci nehod ujíždějí?
V mnoha případech, zejména u méně závažných nehod, mohou viníci primárně řešit ztrátu bonusu z povinného ručení. „V rámci Hloubkové analýzy dopravních nehod (HADN CDV) se psychologové vyšetřovacího týmu často setkávají s akutní reakcí na stres. Ta je poměrně běžnou reakcí na emočně náročnou situaci. Příznaky se dostavují během několika minut a odeznívají v rámci několika hodin až tří dnů. Akutní reakce na stres je specifická zúženým polem vědomí, sníženou pozorností, omezenou kognitivní schopností a dezorientací. Ze somatických projevů je často přítomno nadměrné pocení, nevolnost, tachykardie, svalový tonus a další jevy typické pro panickou úzkost.“ říká Ing. et Ing. Kateřina Bucsuházy, vedoucí HADN CDV a dodává: „Zážitek z dopravní nehody představuje pro všechny zúčastněné stres a v mnohých případech je silným zážitkem způsobujícím šok. Ten působí především na emoce, myšlení, behaviorální a somatické projevy, které lze na základě aktivity rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní reakce je specifická agresivním chováním (verbálním, nebo fyzickým), zaplavením emocemi, lakrimací, tachypsychismem, třesem, motorickým neklidem, nebo problémy s termoregulací. Jedince může ovlivnit natolik, že např. jinak zodpovědný řidič v důsledku šokové reakce z místa nehody odjede. Dalším příkladem projevu aktivní reakce může být také neposkytnutí první pomoci žádným z účastníků. Pasivní reakce je specifická popřením situace (což je také jeden z výše zmíněných obranných mechanismů), bagatelizací, amnézií, zmateností, emoční otupělostí, bradypsychismem, zpomalením dechu a motorické aktivity. Dotyčný může působit, že se na vzniklou situaci adaptuje a dobře ji zvládá.“
Viníci nehod by si měli uvědomit, že je jejich primární povinností poskytnout první pomoc účastníkům dopravních nehod, v řadě případů tak mohou zachránit lidský život, příp. zmírnit následky zranění, resp. přivolat lékařskou pomoc.
Krajské srovnání
Absolutně nejvyšší meziroční nárůst počtu uvedených nehod byl zaznamenán v Hl. m. Praze (+ 199 nehod), relativně byl nejvyšší nárůst zaznamenán v Karlovarském kraji, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 16 % nehod, kdy viník z místa nehody ujel. Nejvyšší podíl nehod, kdy viník z místa nehody ujel, na všech nehodách v roce 2018 byl evidován v Jihočeském kraji (21,4 %), naopak nejnižší v Plzeňském kraji (12,5 %). Nejvíce usmrcených osob, kdy viník z místa nehody ujel, v roce 2018 bylo evidováno v Olomouckém kraji (4), 3 osoby byly usmrceny ve Středočeském, 2 v Pardubickém a 1 osoba v Jihomoravském kraji. Nejvíce těžce zraněných osob, kdy viník z místa nehody ujel, v roce 2018 bylo evidováno v Hl. m. Praze, Ústeckém, Jihomoravském a Zlínském kraji (shodně 6), ve Zlínském kraji byl evidován nejvyšší nárůst (+ 5) těžce zraněných osob. Nejvyšší podíl těžce zraněných, kdy viník z místa nehody ujel, na všech těžce zraněných v roce 2018 byl evidován v Libereckém kraji (5,3 %), přibližně od každé 19. nehody, při níž byla těžce zraněná osoba, viník v uvedeném kraji ujel.
„Je nutné se této problematice věnovat, neboť někteří z raněných mohli nepochybně následky nehod přežít, resp. nemuseli mít tak závažné následky, pokud by jim byla poskytnuta bezodkladná pomoc,“ řekl k této problematice Ing. Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Zdroj www.cdv.cz
Jak se správně zachovat a poskytnout první pomoc při dopravní nehodě se zraněním
1. Myslete na vlastní bezpečnost – zastavte na bezpečném místě, zapněte výstražná světla. Než vystoupíte, rozhlédněte se a ujistěte se, že Vám nehrozí nebezpečí, že Vás další auto nesrazí. Oblékněte si reflexní vesty. Postavte v bezpečné vzdálenosti trojúhelník, aby byla nehoda označena a nedošlo k dalším nehodám. Vezměte si s sebou z vozu autolékárničku. Osoby, které neposkytují první pomoc pošlete pryč z místa nehody, aby nedošlo k jejich zranění dalším projíždějícím vozidlem.
2. Volejte ihned tísňovou linku 155 nebo 112 – sdělte dispečerovi místo dopravní nehody, zdravotní stav a počet zraněných a zda je někdo zaklíněný ve vozidle. Neukončujte hovor sami před ukončením dispečerem. Z telefonu již nikam nevolejte, je možné, že Vás budou záchranáři opět kontaktovat.
3. Pokud jste schopni tak zraněné osoby z havarovaného vozidla vytáhněte, tzv. rautekovým vyprošťovacím manévrem


4. Masivní zevní krvácení – pokud vidíte zevní krvácení, přiložte na ránu cokoliv čistého, nejlépe obvaz z autolékárničky a tlačte přímo na ránu. V případě silného, masivního krvácení je potřebné provést tlakový obvaz. Pokud stále krvácí, je nutné končetinu zaškrtit, ruku na paži, nohu na stehně. Použij široké gumové škrtidlo z autolékárničky. Pokud nemáš, použij třeba pásek, šátek nebo šálu.

5. Bezvědomí – v bezvědomí je ten, kdo nereaguje na žádné zevní podněty – oslovení se zatřesením za rameno a nereaguje na žádný bolestivý podnět. Uložte zraněného ihned na záda. Proveďte záklon hlavy – zajistíte zprůchodněné dýchací cesty. Zkontrolujte, zda zraněný normálně dýchá. V případě, že nedýchá vůbec, nebo chrčí, nebo má tzv. lapavé dechy, srdce zraněného přestalo pracovat. Je nutné ihned zahájit laickou kardiopulmonální resuscitaci.
6. Kardiopulmonální resuscitace – prováděj resuscitaci do příjezdu záchranářů, dokud ji od tebe nepřevezmou. V případě, že nejsi ochotný provádět umělé dýchání z úst do úst, nevadí! Hlavně stlačuj hrudník, nepřestávej!
Postup základní neodkladné resuscitace (Zdroj: www.resuscitace.cz)