Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje
V pondělí 4. března uspořádala Evropská asociace bezpečnosti silnic další diskuzní fórum v podobě kulatého stolu, tentokrát v Ústí nad Labem. Účastníci z řad poslanců, záchranářů, policistů i dopravních expertů podpořili projekt Bezpečná komunikace. Ten spočívá v analytickém vyhodnocování nebezpečných úseků na silnicích a návrhu umístění pasivních bezpečnostních prvků tak, aby na silnici odpouštěla chyby řidičů a nikdo na ní neumřel.
Po prezentaci policejních statistiky nehodovosti v Ústeckém kraji si slovo vzal ředitel Zdravotnické záchranné služby Ilja Deyl: „Ústecký kraj má složitou krajinu, která pokrývá prostor od Krušných hor až po Šenovský výběžek. V loňském roce jsme měli téměř 92 tisíc výjezdů. 47 % leteckých zásahů směřovalo k dopravním nehodám. Nehody se při těchto počtech nevyhýbají ani našim sanitám. Tvorbu ochranných prvků na silnicích proto podporujeme.“
Hosté následně vytipovali několik nebezpečných silničních úseků, především na silnicích I. a II. kategorie. „Silnice I/7 je extrémně dopravně vytížená nákladní dopravou. Banální ťukance končí smrtelnými nehodami z důvodu čelních střetů s kamiony. Obdobně jsou na tom i silnice II. tříd v okolí Mostu,“ připomenul nebezpečné úseky v místech výstavby dálnice D7 poslanec Jan Schiller.
Analytik EABS Janko Ostrolucký následně přestavil řešení nehodového místa na silnici II/263 mezi Českou Kamenicí a Chřibskou. Mírná zatáčka v lese s hospodářským sjezdem je místem s historií 27 nehod, včetně smrtelné. Přitom její ošetření bezpečnostními prvky by životy ochránilo a cena za modernizaci by nepřesáhla 200 tisíc Kč. Podobných míst jsou na silnicích v Ústeckém kraji desítky.
Podle poslankyně Evy Fialové je zapotřebí podpořit vznik odborné skupiny na půdě Ministerstva dopravy se zaměřením na dopravní infrastrukturu a pasivní bezpečnostní prvky. Ta má fungovat v součinnosti s Podvýborem pro dopravu ve Sněmovně.
