Od pondělí 13. listopadu se koná dvoudenní metodické setkání nejen leteckých záchranářů „GRUŇ 2017“. Cílem letošního metodického setkání je zvýšení připravenosti a součinnosti pozemních výjezdových skupin, leteckých výjezdových skupin a zdravotnických operačních středisek ZZS na řešení mimořádných a krizových událostí v terénu.
„Rádi bychom navázali na pracovní setkání leteckých záchranných služeb, které jako první pořádala ústecká záchranka, a kde týmy LZS cvičily speciální činnosti. V letošním roce se budeme společně věnovat spolupráci leteckých výjezdových skupin, pozemních posádek, krajských dispečinků a Horské služby u zásahu s větším počtem raněných. Věřím, že setkání bude přínosné a obohacující pro nás všechny, a že zkušenosti, znalosti a pocity nabyté budou veskrze pozitivní,“ uvedl David Koudelka, vedoucí lékař LZS Ostrava.
HEMS meeting 2017 letos pořádá ZZS Moravskoslezského kraje a LZS Ostrava
Na šest desítek leteckých záchranářů z celé ČR se v těchto dnech (13.-15.11.) účastnilo metodického zaměstnání, které organizovala ZZS MSK, a jež probíhalo ve Skiparku Grúň v Beskydech. Na cvičení se však podílela také stovka figurantů, dvě desítky operátorů ZZS a pětatřicet školitelů, přes dvacet záchranářů z týmu pro specializované činnosti, stejně jako členové horské služby. Jednalo se tedy o největší součinnostní výcvik leteckých záchranářů v ČR, jeho tématem byla mimořádná událost a celkem se na něm podílelo 238 osob.
V rámci metodického zaměstnání probíhaly opakované rekonstrukce tří reálných neštěstí s tématy
Aktivní střelec
Lanovka
Přejetí dopravním prostředkem (v rámci cvičení šlo o rolbu).
Cvičení probíhalo v reálných exteriérech horského prostředí, a to při venkovní teplotě okolo nuly, a s množstvím čerstvého sněhu. Vyžadovalo tak odolnost nejen od samotných cvičících, ale rovněž i od figurantů. Ti byli přes nepřízeň počasí namaskováni a rozmístěni v prostoru tak, aby umožnili nácvik pracovních činností v modelových situacích blížících se skutečným podmínkám. Úkolem nácviků byl trénink nejen samotného ošetřování postižených, ale zejména organizace zásahu s větším počtem zasažených, jejich vyproštění, či součinnost s dalšími složkami integrovaného záchranného systému.