Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje
Interview pro Mladou frontu Dnes
vydání 9. 6. 2016 (kompletní text)
Záchranář: Až třetina výjezdů je zbytečná
Záchranáře-zdravotníky v akci můžete vidět v sobotu na lounském výstavišti při Dni záchranářů. Bude to parádní představení těch, kteří se starají o to, abychom přežili nenadálé situace. O tom, kdo jezdí v sanitách a kdo létá vrtulníkem, vypráví v rozhovoru pro MF DNES Petr Bureš, náměstek ředitele krajské záchranky.
Létáme s Barčou Petr Bureš u vrtulníku, který používá ke svým zásahům krajská záchranka. Jméno mu dala osádka, kterou tvoří pilot, lékař a záchranář. Ročně zasahuje přibližně u 550 až 600 případů.
Foto: Iveta Lhotská, MAFRA
Zuzana Mendlová – redaktorka MF DNES
Trápí vás na Záchranné zdravotnické službě Ústeckého kraje nedostatek zaměstnanců a financí stejně jako v nemocnicích?
Ano, i naše organizace se potýká s akutním nedostatkem lékařů. V roce 2015 organizaci chybělo 22 lékařů, s propočtem na externisty pak 9 lékařů. Navíc z celkového počtu lékařů zaměstnaných na hlavní pracovní poměr tvoří 22 procent důchodci. Důvodem může být nedostatečné finanční ohodnocení zdravotníků a pak stále více lékařů odchází do zahraničí.
Splňujete tedy vůbec zákonem stanovenou dojezdovou dobu?
Plán po krytí území kraje výjezdovými základnami stanoví počet a jejich rozmístění v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí. Tento plán stanoví dosažitelnost naší služby v dojezdové době do 20 minut a dojezdová doba musí být dodržena s výjimkou případů nepříznivých dopravních či povětrnostních podmínek nebo jiných případů hodných zvláštního zřetele. V Ústeckém kraji je 22 výjezdových základen včetně základny letecké výjezdové skupiny. Stanovenou dobu se nám daří ve větší míře naplňovat dokonce pod 10 minut, nicméně stále jsou asi 4 procenta výjezdů, které jsou ovlivněny uvedenými zákonem povolenými výjimkami, a k pacientovi dojedeme po více jak 20 minutách.
Kolik máte denně výjezdů na území kraje?
Počty výjezdů se pohybují od 200 do 250 denně, ovšem v exponovaných dnech máme i 360 výjezdů za 24 hodin.
Jak si stojí ústecká záchranka v porovnání s ostatními záchrannými službami? Máte odpovídající technické vybavení? A ten počet výjezdů je vyšší než v jiných krajích?
Co se týká počtu výjezdů, tak nijak výrazně nevyčníváme v porovnání s kolegy. V loňském roce jsme měli 82 578 výjezdů, což činí při počtu obyvatel kraje (823 103 lidí) poměr zhruba 1:10 a tím se neodlišujeme od celorepublikového průměru. Bohužel počty výjezdů záchranek v zemi neustále stoupají, a pokud v roce 2008 bylo dohromady 730 122 výjezdů, v roce 2015 to již bylo 1 067 704, tedy téměř každou minutu jsou dva výjezdy. K technickému vybavení jiných záchranek se nemohu vyjadřovat, mohu pouze konstatovat, že především díky přístupu našeho zřizovatele (Ústecký kraj) se nám daří držet krok se světem v modernizaci technického vybavení.
Druhým rokem vám funguje centrální dispečink, kam přicházejí všechna volání na tísňovou linku 155. Jak se osvědčil?
Výborně, díky centrálnímu řízení všech výjezdových složek máme lepší přehled o výjezdových skupinách. Tím se zlepšilo operační řízení.
V poslední době využíváte čím dál tím víc moderních elektronických aplikací (mobilní záchranka, E-Health, AED). K čemu všemu jsou dobré?
Když to vezmeme postupně:
-mobilní aplikace záchranka zabezpečuje rychlé přivolání pomoci včetně odeslání polohy události. Výrazně tím zrychluje nalezení pacienta v terénu, např. na horách na turistických cestách a stezkách, v lesích či při outdoorových sportech. Přidanou hodnotou pro operátora je informace o stavu baterie mobilu, ze kterého je voláno, pro uživatele jsou to informace o nejbližších pohotovostech, lékárnách, postupy první pomoci atd.
-projekt E-Health je součástí mobilního zadávání dat pro výjezdové skupiny ZZS, kdy lékař nebo záchranář má možnost podívat se do databáze nemocnic na léčebnou historii pacienta. Tím je umožněno efektivnější ošetření pacientů ohrožených na životě nebo zdraví při zásahu ZZS ÚK.
-cílem projektu Časné defibrilace v Ústeckém kraji s názvem „Chráníme to nejcennější“ je zlepšení dostupnosti včasné defibrilace pomocí automatizovaných externích defibrilátorů (AED), jejichž použití v rukou nezdravotníků může zvýšit šanci na přežití postiženého. Sluší se zmínit, že velkou zásluhu na fungování tohoto systému má Ústecký kraj, který ho podporuje ve všech směrech. Doporučuji podívat se na naše webové stránky, kde se čtenář může o projektu dozvědět spoustu užitečných informací.
Jak je to s laickou první pomocí, když přijedete na místo? Dokážou ji lidé poskytnout kvalitně, nebo se spoléhají na vás?
Povědomí v široké veřejnosti existuje. Potíží jsou však občas již zastaralé metody, které si veřejnost pamatuje, například vytahování jazyka, chybné místo pro zaškrcení tepenného krvácení či metodika laické resuscitace. Důležitý je ale fakt, že jsou stále lidé, kteří první pomoc na místě události ochotně poskytují. Jak první pomoc poskytnout co nejlépe, jim dnes poradí operátoři tísňové linky 155. První pomoc je v současnosti zaměřena na rychlé, jednoduché a efektivní úkony, které může provést takzvaně kdokoliv, kdekoliv a komukoliv, kdo se ocitne v bezprostředním ohrožení života.
Kolik stojí přibližně výjezd sanitky s lékařem? Z čeho se platí plané výjezdy?
Výjezd sanitky s lékařem stojí v průměru přibližně 10 tisíc včetně režijních nákladů, výjezd se záchranářem pak 3 500 korun. Rozdíl je dán nejen profesní kvalifikací členů zasahující posádky, ale i většími náklady na léky, zdravotnický materiál či na větší časovou dotaci u těch nejzávažnějších stavů, kam lékař vyjíždí. Finanční krytí výjezdové činnosti, která je nakonec vyhodnocena jako marná, jde plně na vrub organizace.
Vymáháte ho?
Pokud je znám viník zneužití záchranné služby, či pokud zjistíme, kdo zapříčinil marný výjezd, organizace po něm vzniklou škodu vymáhá. Stejně tak požadujeme platbu za naši činnost u osob, které nejsou po jištěny.
Kolik výjezdů v průběhu měsíce máte k banálním případům, kdy by si mohl postižený sám dojít k lékaři nebo na pohotovost?
Toto nemáme nikde vedeno, ale podle nepodloženého odhadu můžeme hovořit asi o 30 až 35 procentech výjezdů. Samozřejmě se nabízí otázka, proč k těmto případům vyjíždíme. Jednou z odpovědí může být, že operátor vyhodnocuje výzvu podle informací získaných po telefonu, které se ovšem při příjezdu na místo nepotvrdí, a situace vypadá nakonec zcela jinak.
Letos slaví letecká záchranná služba 25. výročí zahájení provozu. Za tu dobu došlo určitě k posunu její funkce a využívání.
Pětadvacet let je dlouhá doba, která přinesla, samozřejmě, řadu změn technických i organizačních. Létáme lepšími stroji, které nám umožňují zasahovat i v místech, kde to dříve bylo nemyslitelné. Značně se změnilo i spektrum případů, u kterých zasahujeme. Zjednodušeně se dá říci, že doménou moderní letecké záchranky jsou zásahy u vážně poraněných pacientů, u kterých je často rychlost spolu s maximální profesionalitou zásahu to, co jim dává šanci na přežití. Vzhledem ke specifickým geografickým poměrům v Ústeckém kraji tvoří pak asi 4 procenta zásahů na našem středisku akce v nepřístupném terénu, kde musíme využívat při záchraně pacientů lanových technik.
Kolik leteckých záchranářů máte k dispozici a jak vypadá posádka vrtulníku?
Posádka zasahuje ve složení pilot, lékař, záchranář, na mateřské základně je pak k dispozici letecký mechanik. V současnosti zajišťuje činnost ústecké letecké záchranky zkušený tým 8 lékařů a 7 záchranářů, 3 pilotů a 2 mechaniků firmy DSA.
V čem létáte a v jakém stavu je vrtulník?
Na našem stanovišti létáme vrtulníkem EC 135 T2+, což je dvoumotorový jednopilotní stroj splňující nejvyšší výkonnostní a bezpečnostní požadavky. Vrtulník za více než 3 miliony eur je majetkem provozovatele, firmy DSA, zdravotnické vybavení na palubě pak patří záchrance. Díky péči mechaniků DSA i našich leteckých záchranářů máme ústeckou Barču, jak jsme si vrtulník pojmenovali, v perfektním stavu.
Jak často zasahuje posádka vrtulníku?
Ročně u 550 až 600 případů.
Kolik stojí letová hodina vrtulníku? Nebo spíše, kolik stojí zásah posádky vrtulníku?
Zásah posádky je u nás hrazen ze dvou různých zdrojů – za jeho „zdravotnickou“ část dostáváme úhradu ze systému veřejného zdravotního pojištění, přičemž její výše se neliší od úhrady za zásah pozemní posádky s lékařem; „letová“ část zásahu je pak hrazena přímo ministerstvem zdravotnictví. Orientačně se dá říci, že průměrná cena za letovou hodinu při zásahu vychází na 120 tisíc Kč.
* * *
Profil Petr Bureš
Bc. Petr Bureš ve zdravotnictví začínal v roce 1988 jako řidič sanitního vozu. Po zřízení letecké záchranné služby v Ústí nad Labem se stal v roce 1991 zdravotnickým záchranářem a od roku 2009 je náměstkem ředitele Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje pro nelékařské profese. V současné době studuje Cambridge Business School Praha, obor Management ve zdravotnictví.