Krajské zdravotnické operační středisko
Také Ústecký kraj postihl celorepublikový trend slučování operačních středisek. Byla zrušena operační střediska na úrovní okresů a řízení jednotlivých výjezdových stanovišť v kraji bylo převedeno na krajské zdravotnické operační středisko (KZOS), které je rozděleno na dvě části.
Současná technika, díky propojení optikou, VPN a společné radiové a telefonní síti, umožňuje spolupráci obou částí tak, jako by se nacházely ve dvou sousedních místnostech.
Každá část KZOS řídí „svá“ výjezdová stanoviště, ale současně je schopna, v případě potřeby, převzít i řízení výjezdovách stanovišť, která jsou normálně řízena partnerským operačním střediskem ve druhé části kraje. Toto řešení se nám už několikrát vyplatilo, například při výpadku ústředny, nebo havárii počítače, v jejimž důsledku se ocitla jedna část operačního střediska bez elektrické energie. V obou případech spočívalo řešení v přesměrování tísňových linek na druhé středisko, takže volající na linku 155 ani nepostřehli, že se dovolali jinam a dostalo se jim pomoci, jako by žádný výpadek nenastal.
Ústecká část KZOS za normálních okolností spravuje tato stanoviště:
• Letecká zdravotnická záchranná služba
• Výjezdové stanoviště Ústí nad Labem
• Výjezdové stanoviště Děčín
• Výjezdové stanoviště Česká Kamenice
• Výjezdové stanoviště Rumburk
• Výjezdové stanoviště Velký Šenov
• Výjezdové stanoviště Litoměřice
• Výjezdové stanoviště Lovosice
• Výjezdové stanoviště Roudnice n. L.
• Výjezdové stanoviště Teplice
• Výjezdové stanoviště Bílina
Pod mosteckou část KZOS spadají:
• Výjezdové stanoviště Most
• Výjezdové stanoviště Litvínov
• Výjezdové stanoviště Louny
• Výjezdové stanoviště Žatec
• Výjezdové stanoviště Podbořany
• Výjezdové stanoviště Chomutov
• Výjezdové stanoviště Jirkov
• Výjezdové stanoviště Kadaň
• Výjezdové stanoviště Vejprty
Práce na operačním středisku:
Dispečer při odebírání tísňové výzvy zapisuje zjištěné údaje do informačního systému. Ten, nejen že automaticky zaznamenává telefonní číslo volajícího, ale kontroluje správnost adresy v oficiální databázi adresních bodů, podle místa zásahu také operátorům navrhuje, kterému výjezdovému stanovišti řešení výzvy přidělit.
Přidělením výzvy dojde automaticky k prozvonění služebních mobilních telefonů, kterými jsou všichni záchranáři v kraji vybaveni, v mapovém software se zobrazí místo zásahu, na tiskárně výjezdového stanoviště se vytisknou údaje o přidělené akci, do GPS ve voze „odletí“ údaje o místě zásahu.
Posádka ve voze pak na klávesnici CarTerminalu odmačkává statusy, což se v dispečerském SW projeví barevnou změnou ikony jednotlivých vozidel, takže operátor má bezprostřední přehled o stavu, v jakém se kterákoli posádka v danou chvíli nachází.
Vozidla je současně možno sledovat na mapě pomocí souřadnic, které jsou přes GSM odesílány na operační středisko a v případě ostrého zásahu aktualizovány každých 5 sekund, takže jejich polohu vidí operátoři takřka v „přímém přenosu“.
Komunikace operátorů s posádkami je převážně realizována po analogové radiové síti v pásmu 160 MHz, pro potřeby spolupráce s IZS jsou vozy i operační střediska vybaveny radiostanicemi Matra-Paegas. Další možností komunikace jsou výše zmíněné mobily.