Domů / Nezařazené / Za mlhy bezpečně

Za mlhy bezpečně

Jízda za mlhy je nepříjemná, může však být bezpečná

tým silniční bezpečnosti MBB44047c_besip logo-videt-a-byt-viden

V mlze klesá viditelnost, vnímání rychlosti jer zkreslené. Pozor na námrazu, počítejte s časovou rezervou, pozor na řádné osvětlení vozidla!620_5834d02d0c8d0

Jízda za mlhy je nebezpečná. Výrazně klesá viditelnost. Mlha navíc zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a navíc jen v nejasných obrysech. Podvědomě proto vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než tomu ve skutečnosti je. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí. Kapičky mlhy na povrchu vozovky kondenzují. Už i při teplotách okolního vzduchu lehce nad nulou může mlha vytvořit na vozovce namrzlou vrstvu. To s sebou nese prodloužení brzdné dráhy a výrazně zhoršenou ovladatelnost vozidla. Pokud jede řidič nepřiměřeně rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní vysokou rychlostí. Nehody, ke kterým dojde za mlhy, proto mívají horší následky. Potvrzují to i statistiky dopravních nehod. V loňském roce vyšetřovala Policie ČR 866 dopravních nehod, ke kterým došlo v mlze. Zahynulo při nich 6 osob, dalších 23 bylo zraněno těžce a 242 lehce. Pravděpodobnost, že kolize za mlhy bude fatální, byla bezmála o polovinu vyšší než u průměrné dopravní nehody.

OEAMTC2037Za mlhy to zkrátka tak rychle nepojede, proto je dobré vydat se na cestu s dostatečnou časovou rezervou. A pokud ani to nepostačí, je třeba se smířit s tím, že do cíle dojedeme se zpožděním. Především za husté mlhy je dobré pamatovat na literu zákona, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. „Při dohlednosti do maximálně 50 metrů, což odpovídá polovině délky fotbalového stadionu, by rychlost jízdy rozhodně neměla překročit 50 kilometrů za hodinu. V některých evropských státech, kam patří např. Německo, Francie či Slovinsko, to mají stanoveno přímo zákonem. A platí to i na dálnicích,“ upozorňuje Roman Budský za Tým silniční bezpečnosti. Za mlhy je nutné dodržovat i dostatečný odstup od vpředu jedoucího vozidla. Dobře si rozmyslet je třeba i předjetí jiného motoristy. Hustá mlha spolehlivě skryje protijedoucí automobily, které předjíždějící šofér uvidí skutečně až na poslední chvíli. Navíc pro předjíždějícího řidiče vzápětí po úspěšném předjetí zpravidla čeká hořké poznání, že ten před ním nejel pomalu bezdůvodně. Bude to právě on, kdo bude po dlouhé kilometry úporně zírat do mlhového závoje a navíc bude oslňován světly vozidel jedoucích za ním. Mlha neustále kondenzuje na vnější straně oken. Čas od času je tak třeba stěrači setřít čelní a případně i zadní okno.

logo-czŘada šoférů stále nedoceňuje platnost zásady vidět a být viděn. Světla pro denní svícení rozhodně nepostačí. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. „A rozsvícena musí být i zadní mlhová světla. Zákon o silničním provozu to přímo vyžaduje. Na druhou stranu vybavení vozidel předními mlhovkami povinné není, a proto je řidiči povinně rozsvěcet nemusejí. Ovšem někteří šoféři je naopak rádi používají, aniž by to bylo dovoleno. Přední mlhovky se opravdu mohou používat jen za mlhy, sněžení či hustého deště, tedy za podmínek, kdy máme rozsvíceny mlhovky zadní. A pokud rozsvítíme přední mlhovky, vždy jen s potkávacími světly, obrysová nepostačí,“ vysvětluje Roman Budský. Pozorní by měli být i řidiči spoléhající na funkci automatického přepnutí světel pro denní svícení na světla potkávací. Před vjetím do mlhového oparu je nutno zkontrolovat, zda se tak skutečně stalo.

 

vyhled-ridice-vozu-a-5m-vzdaleny-neosvetleny-cyklista-v-tmavem-obleceni-v-noci-za-deste_w800_h390Vyzkoušejte aplikaci viditelnosti Besip ZDE

Zákeřné jsou lokální mlhy. Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se řada řidičů vnořuje bez snížení rychlosti. Nejednou spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu. Naopak po vynoření se z mlhy do dlouhého úseku s dobrou viditelností je nutno vypnout zadní mlhovou svítilnu. Zvláště za tmy dovede nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. To je pro ně nejen nepříjemné, ale také nebezpečné. Proto ne náhodou mají v Itálii či Polsku zákonem stanoveno, že zadní světla do mlhy se nesmějí používat, pokud je dohlednost do vzdálenosti větší než 50 metrů. Ve Velké Británii to je 100 metrů.

Vidět ovšem musí být všichni, nejen motoristé. Chodci musí být při chůzi mimo obec vybaveni reflexními doplňky nejen za tmy, ale i za dne za zhoršené viditelnosti. Cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu, svou viditelnost pro řidiče motorových vozidel výrazně zvýší, pokud si navlečou reflexní vestu. „Při pohybu za mlhy by se chodci i cyklisté měli pohybovat pokud možno mimo jízdní dráhu vozidel. Tedy na samém okraji vozovky, a kde je to možné, na krajnici,“ uzavírá Budský. (Zdroj – tisková zpráva Besip / Tým silniční bezpečnosti)

chodci-viditelnost