Domů / Chráníme to nejcennější

Chráníme to nejcennější

AED

Úvod

Nejčastější příčinou mimonemocniční náhlé zástavy oběhu je onemocnění srdce (82,4 %). Incidence náhlé zástavy oběhu kardiální etiologie dosahuje v evropských zemích 49,5 – 66 případů na 100 000 obyvatel za rok, v USA pak 52,1 případů na 100 000 obyvatel za rok.

Navzdory opakovaným změnám doporučených postupů pro neodkladnou resuscitaci nedošlo v posledních desetiletích k očekávaným změnám   v přežívání této akutní příhody a výsledky kvalitního přežití pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu zůstávají na velmi nízké úrovni.

V závislosti na prvním monitorovaném rytmu je při fibrilaci komor nebo při bezpulzní komorové tachykardii v literatuře uváděno přežití 17,7 – 22 %, asystolie a bezpulzní elektrická aktivita jsou prognosticky závažnější, příznivého klinického výsledku je dosaženo jen u 8,4 % nemocných.

V době první analýzy srdečního rytmu, která je prováděna obvykle až po příjezdu zdravotnické záchranné služby na místo zástavy, je zjištěn defibrilovatelný rytmus u 22,9 % nemocných, je však velmi pravděpodobné, že četnost defibrilovatelných rytmů je v době bezprostředně po kolapsu vyšší a komorové dysrytmie přecházejí vlivem celkové hypoxie organizmu v asystolii ještě před první analýzou EKG. Výsledky přežití jsou nejpříznivější, pokud je neodkladná resuscitace zahájena svědky zástavy v časné fázi fibrilace komor; po změně rytmu v asystolii je kvalitní přežití již velmi nepravděpodobné. Pokud vůbec není neodkladná resuscitace spatřené zástavy oběhu zahájena, klesá při fibrilaci komor šance na přežití o 7 – 10 % s každou minutou mezi kolapsem a defibrilací. Pokud je v tomto případě základní neodkladná resuscitace prováděna, klesá šance na přežití s každou minutou do defibrilace o 3 – 4 %.

Klíčovými faktory přežití náhlé zástavy oběhu u nemocných s defibrilovatelnými rytmy je tak kromě okamžitého zahájení neodkladné resuscitace i časná defibrilace jako jediná účinná metoda léčby defibrilovatelného rytmu. Vzhledem ke strmému poklesu úspěšnosti defibrilace s časem je ideální její provedení do 3 – 5 minut od vzniku kolapsu. Tento cíl je až na výjimky objektivně nereálný pro jakoukoliv zdravotnickou záchrannou službu kdekoliv na světě. Je tedy nutné hledat jiný způsob, jak časně defibrilovat.

Jednou z mála možností, jak zkrátit dobu do provedení defibrilačního výboje v porovnání s dojezdovým časem profesionální pomoci, je použití automatizovaných externích defibrilátorů (AED). AED nejsou žádnou novinkou, první rozsáhlejší práce zabývající se profitem z jejich použití se datují již do 90. let 20. století. Během posledních let však došlo i v oficiálních doporučeních týkajících se resuscitace k akcentování jejich významu.

 

O Projektu „Časná defibrilace v Ústeckém kraji“ 

Projekt zaměřený na plošné racionální zpřístupnění časné defibrilace probíhá v Ústeckém kraji již od dubna 2011 a jeho hlavním organizačním a koordinačním článkem je Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje (ZZS ÚK); Krajský úřad Ústeckého kraje se od začátku podílí významnou měrou na jeho financování.

Podstatou projektu je vytváření celokrajské sítě automatizovaných externích defibrilátorů (AED) – stacionárních i mobilních – v kontextu se sítí výjezdových stanovišť ZZS a s dojezdovými časy jejich posádek tak, aby pravděpodobnost úspěšného použití AED byla co nejvyšší (umístění AED na místa vysoce riziková z hlediska četnosti náhlé zástavy oběhu a zejména pak do těch oblastí s delšími dojezdovými časy profesionální zdravotnické pomoci, kde lze jako tzv. first- respondery (FR) využít příslušníky ostatních složek IZS.

Dalším článkem nezbytným pro fungování systému je existence krajského „registru“ AED v softwarovém prostředí operačního systému zdravotnického operačního střediska (ZOS), která umožňuje dispečerovi v indikovaných případech instruovat zachránce k jejich použití/ vyslat na místo FR s AED.

FR – poskytovatel první pomoci (first responder)

V našem krajském AED registru evidujeme aktuálně již celkem 148přístrojů AED (72 přístrojů mobilních v rukou first responderů , 11 stacionárních veřejně přístupných a 65 přístrojů stacionárních, převážně v soukromém vlastnictví – neveřejných). V období od 1. dubna 2011 do 16.7.2016 jsme provedli 565 aktivací FR, z nichž se ve 265 případech jednalo skutečně o náhlou zástavu oběhu vyžadující neodkladnou resuscitaci. Z těchto 265 resuscitovaných pacientů bylo celkem 29 pacientů úspěšně zachráněno (tj. po aktivaci first respondera cestou ZOS byl pacient v rámci prováděné resuscitace napojen na AED, úspěšně zresuscitován (většinou již ve spolupráci s posádkou ZZS), transportován do nemocnice a propuštěn domů v dobrém stavu, tj. s CPC 1 či 2).

Nová mapa registrovaných AED v Ústeckém kraji se připravuje.

mapa google AED UK

Z medicínského pohledu výsledky jasně dokazují pozitivní efekt časně provedené defibrilace na výsledky resuscitací (27,96% pacientů zajišťovaných primárně first respondery se vstupně prezentuje defibrilovatelným rytmem). Sekundární úspěšnost resuscitací je ve skupině pacientů zajišťovaných first respondery 10,75.

Z naší již několikaleté zkušenosti vyplývá, že pro co nejefektivnější využití AED je rozhodující správný výběr lokality pro jeho umístění (ideálně oblast s delším dojezdem ZZS i za standardních podmínek a místa s větší hustotou obyvatel).

 

Projekt Veřejně přístupné defibrilátory PAD „CESTA Z MĚSTA“

PAD – veřejně přístupný defibrilátor (Public Access Defibrillator)

Celosvětový trend v rozmisťování veřejně přístupných automatizovaných externích defibrilátorů (PAD) dorazil již i do některých měst ČR (Brno, Praha atd.). Podstatou je umístění PAD do lokalit s předpokládaným vysokým rizikem vzniku náhlé zástavy oběhu (letiště, velká nádraží, nákupní a sportovní centra, turisticky vyhledávané památky….) tak, aby pravděpodobnost jejich použití byla co nejvyšší.

Faktory ovlivňující pravděpodobnost použití veřejného AED:

  • vhodná lokalita, viditelné označení přístroje
  • reálné dojezdové časy příslušné ZZS
  • přehled o PAD na ZOS – krajský registr AED, aktuální informace o stavu AED v softwarovém prostředí a jednoduché umožnění okamžitého použití přístroje v případě potřeby

 

  • Lokality doposud rozmístěných veřejných AED přístrojů v Ústeckém kraji:
  • zámeček Větruše v Ústí nad Labem
  • Hrad Střekov
  • Pravčická brána
  • Komáří Vížka
  • ZOO Park Chomutov
  • Skanzen Zubrnice
  • Malá pevnost Terezín – Památník Terezín
  • Hlavní vlakové nádraží Ústí nad Labem
  • Děčínský Sněžník
  • Milešovka
  • Soutěsky Hřensko – Edmundova soutěska
  • Hora Říp

V případě, že jste svědky náhlého zástavy oběhu, postupujte dle tohoto doporučeného návodu:

.